Je pochopitelné, že lidé coby silnÄ› spoleÄenský druh potÅ™ebují přátelství a spoleÄnost jiných lidí. Bylo dokázáno, že lidé vyrůstající odlouÄenÄ› mají mnohem vÄ›tší pravdÄ›podobnost psychických potíží. Na tom není nic zvláštního, a lidé instinktivnÄ› tuto potÅ™ebu naplňovali po tisíciletí. Až moderní doba tuto situaci zmÄ›nila, a to ne zrovna příznivým způsobem.

 

 

Stále více totiž pÅ™ibývá tÄ›ch, kteří své přátele mají pouze za stÄ›nou obrazovky a spoleÄnÄ› se nikdy nesetkají, aÅ¥ už proto, že jsou každý z jiného konce svÄ›ta nebo zkrátka proto, že o to ani jeden z nich nestojí. Na tom není nic Å¡patného, ovÅ¡em pokud tento typ přátelství zcela nahradí to klasické, pak už si zadÄ›láváme na problém. Studený kontakt pÅ™es poÄítaÄ, byÅ¥ sebelepší, nám totiž nemůže skuteÄnou osobu nijak nahradit.

 

ProÄ jim tedy propadá stále vice lidí? Má to svůj pomÄ›rnÄ› jednoduchý důvod: je to pohodlnÄ›jší a hlavnÄ› bezpeÄnÄ›jší, a to pro obÄ› strany. Už nemusíme nikam chodit na spoleÄné akce nebo posedÄ›t, nemusíme se bát, že na smluvenou schůzku nepÅ™ijde. JednoduÅ¡e vidíme, kdy je online a můžeme jej kontaktovat.

 

 

OvÅ¡em nesmíme zapomínat, že je zde i prvek nejistoty, a to celkem velký. Za prvé si nikdy nemůžeme být jisti, zda je onen ÄlovÄ›k tím, za koho se vydává, a to bez ohledu na to, co nám o sobÄ› tvrdí, a samozÅ™ejmÄ› obrácenÄ› platí totéž. Na druhou stranu nám to umožňuje být kýmkoliv chceme, bez ohledu na to, jak skuteÄnÄ› vypadáme nebo kolik nám je let. Mnozí jsou pak také odvážnÄ›jší a průbojnÄ›jší, když mohou být v anonymním internetovém svÄ›tÄ›.

 

Zkrátka se ukazuje, že i toto je cena, byÅ¥ neÄekaná, kterou platíme za pohodlí, které nám internet pÅ™ináší. A je jen na nás, zda jsme ochotni ji platit, nebo zda jsme ochotni investovat do skuteÄných přátelství. Ti online nám totiž ve chvíli nouze obvykle dost dobÅ™e pomoci nemohou, i kdyby nakrásnÄ› chtÄ›li.